Jak na životopis: Inspirace ze setkání s klientkou
Článeček z bulletinu Celsuz-In zaměřený na životopis, který vychází z konkrétního setkání s naší klientkou.
Vedle dílčích rad a tipů na zpracování životopisu jsme v minulých číslech zmínili jak zpracovat hlavičku životopisu, kategorii vzdělání a praxi. V jednom z čísel jsme se věnovali také možným formám životopisu. Ty jsme nazvali jako strukturovaná, polo-strukturovaná nebo zkušenostní forma zpracování.
Pro dnešní článek je mi inspirací setkání s jednou paní na konzultaci, která byla právě věnována jejímu životopisu. Na této konzultaci nabízím paní změnu zpracování jejích pracovních zkušeností, a to právě ze strukturované chronologické formy do formy polo-strukturované. Mým záměrem je, že by níže popisovaná konverzace mohla inspirovat další, a proto jsem se dnes rozhodl náš seriál zpracovat trošku jinak než články v předešlých číslech. Následující text se budu snažit zaznamenat co nejvěrněji, tak jak se naše setkání s paní (říkejme jí třeba paní Marta) v konverzaci odvíjelo. Začínám psát od chvíle, kdy mne paní Marta požádala, abych se podíval na její písemnou prezentaci (motivační dopis a životopis), kterou chtěla oslovit jazykové školy, kde by chtěla případně učit cizí jazyk. Nadále píšu tak, abych chránil anonymitu paní Marty.
Paní Marta: „ Podívejte, mám tu takto zatím sepsaný dopis, který bych chtěla na jednu jazykovou školu poslat, myslím, že bych mohla se svými zkušenostmi ze zahraničí dělat učitelku na nějakých jazykových školách. Mohl byste se na to podívat a říct mi, jak to na vás působí?“
Já: „Máte to přehledně zpracované, píšete tady o tom, proč jste se rozhodla oslovit jazykovou školu, proč chcete zkusit učit tento cizí jazyk a uvádíte své osobní zkušenosti s překlady, tlumočením. Dokonce čtu, že jste dobrovolně a brigádně vedla kurz začátečníků. Odkazujete na reference z jiných pracovních zkušeností. Přemýšlím, že by tato věta zde nemusela být, odkazuje a zvýrazňuje jinou etapu Vašeho života, myslím, že by bylo dobré zkusit požádat o reference někoho, koho jste učila nebo doučovala. Dále odkazujete na svůj životopis, můžeme se na něho podívat?“
Paní Marta: „Jo, mám ho tu v pdf a taky ve Wordu. Používám ho asi tři měsíce, odpovídám na inzeráty, ale ještě jsem nedostala žádnou odpověď a pozvání na pohovor. Zpracovala jsem ho dle rad, co jsem našla na internetu, a co jsem se tak dočetla.“
Já: „Líbí se mi Vaše precizní grafické zpracování, používáte oddíly a tabulky. Někdy je to ale náročnější pro další úpravy. Hlavička je přehledná, stejně jako kategorie ke vzdělávání. Ve zpracování praxe se ztrácím, je pro mě nepřehledná. Do kategorie pracovní zkušenosti píšete, kdy jste odjela do zahraničí, kdy jste se zase vrátila do ČR, to by zde ani nemuselo být. Používáte strukturovanou formu, snažíte se postupovat chronologicky, ale kvůli Vaším prolínajícím se pracovním činnostem a častějšími změnami se to celé stává nepřehledné. Životopis máte na tři strany, což je už docela hodně. Myslím, že byste mohla zkusit zrovna na pozici učitelky v jazykové škole některé pracovní zkušenosti vůbec neuvést. Zrovna ty, které by Vám na získání takové pracovní pozice prostě moc nepomohly. Třeba ta technicko – vědecká práce v 90. letech v ČR. Něco Vám nabídnu, mohli bychom ještě zkusit kategorii pracovní zkušenosti zpracovat tak, že vybereme podobné pozice u různých zaměstnavatelů, kde jste pracovala, a sepíšeme je dohromady. Například můžeme dát na první místo v pracovních zkušenostech 1/ Tlumočení, překlady a výuka cizího jazyka. Do závorky dáme, kolik tak let jste se tomu průběžně věnovala. Pod tímto údajem konkrétněji rozepíšeme pracovní činnosti, které blíže specifikují to tlumočení, překlad a vyučování cizího jazyka. Jakože co jste a za jaké příležitosti překládala, tlumočila, koho a kolik lidí jste učila cizímu jazyku. Pak dole pod tím můžeme uvést zaměstnavatele a místa, kde jste se těmto činnostem věnovala. Pak za druhé můžeme uvést pozice, kde jste používala cizí jazyk, třeba tady vidím, že jste v zahraničí dělala au-pair, pečovala jste o seniory a dělala jste servírku…“
Paní Marta: „Často si myslím, že nemůžu už jako víc nabídnout. Nevím, co bych tam ještě mohla a jak napsat. Vzala jsem prostě nějaký mustry a podle těch jsem ten životopis dělala. “
Já: „Někdy to člověka samotného nenapadne. Pojďme to zkusit v konverzaci společně. Budu se Vás ptát na jednotlivé zaměstnavatele a pozice, které zde máte nyní uvedené. Můžeme to vzít třeba po pořádku a společně hledat to, co by Vám mohlo pro získání pozice učitelky v jazykové škole ještě pomoct. Vlastně z té kategorie pracovní zkušenosti uděláme takovou polo-strukturovanou formu. Nebudete uvádět od kdy, do kdy jste přesně u koho pracovala, ale Vaše zkušenosti se dají dohromady a v závorce se uvede, kolik asi tak let praxe v dané pozici máte. Pak se u každé takové pozice uvede u kterých zaměstnavatelů a případně na kterých místech věnovala, tím myslím i to, kde jste se těm činnostem věnovala dobrovolně nebo, jak říkáte, brigádně. Je to prostě Vaše zkušenost, která by mohla zaujmout.“
Paní Marta: „Věděla jsem, že jsou nějaký ty další typy životopisů, ale vůbec jsem nevěděla, jak to jako zpracovat. Jdeme na to, budu to psát do nového dokumentu a pak si to zpracuji graficky, jak to mám ráda. Dám asi pryč i některé kurzy, které jsem absolvovala. Řeknu Vám, jak to kde bylo, snad si na vše vzpomenu…“
Co říci závěrem?
Paní Martě můžu poděkovat za inspiraci pro sepsání tohoto článku. Jsem toho názoru, že je dobré pasovat formu zpracování písemného životopisu na svoje životní zkušenosti a ne se snažit naopak doplnit své životní zkušenosti vždy do struktury a chronologie. Nemusí to prostě každému pomoci a životopis, společně s motivačním dopisem, má zejména zaujmout případné zájemce o Vaše nabízené zkušenosti. Dále si u zpracovávání svého životopisu můžete více uvědomit své přednosti a to, co vlastně nabízíte. Na pohovoru se Vám pak bude sebevědoměji prezentovat Vaše minulost. Mé zkušenosti ze setkávání s ostatními nad jejich životopisy mi říkají, že vždy jde najít něco, co lze vhodnou formou nabídnout. To zvláště v případech, kdy už jste přišli na to, že Vaše (byť jen některé) zkušenosti byste chtěli někde konkrétně využít. Jako třeba paní Marta, která nikdy před tím v žádné jazykové škole neučila. Jestli se Vám nedaří postihnout do textu životopisu Vaše zkušenosti samotným, tak v konverzaci s ostáními Vás může překvapit, co jste doposud u sebe přehlíželi, co jste neocenili či nedocenili jako dovednost, kterou lze nabídnout.
Rád uvítám Vaše názory, reakce, nápady a podněty na další pokračování v našem seriálu o životopisu na libor.treska@charita .cz
Libor Třeška